|
|
Chironomidae acidifikovaných horských vod
Malá, Martina ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vondrák, Daniel (oponent)
Acidifikace sladkovodních ekosystémů vyvrcholila v 80. letech 20. století. Došlo k celkové změně chemismu povrchových vod, vymizení ryb a některých citlivých druhů zooplanktonu a zoobentosu. Od té doby se emise hlavních znečišťujících látek (SO2, NOX a NH3) výrazně snížily a začal probíhat proces zotavení (‚recovery') z acidifikace. Zejména biologická recovery probíhá velmi pomalu a není zcela jasné, zda se jedná o úplně reversibilní proces. Čeleď Chironomidae slouží jako velmi dobrý nástroj k hodnocení acidifikace a recovery, zejména díky jejich druhové senzitivitě, ale i toleranci k nízkému pH, koncentracím rozpuštěného O2, obsahu živin, schopnosti adaptace ke změnám potravní nabídky a celkově vysoké druhové adaptabilitě k náročným podmínkám. Potrava a koncentrace rozpuštěného O2 jsou pravděpodobně nejdůležitější faktory ovlivňující společenstvo pakomárů v povrchových vodách. Kosmopolitní výskyt, vysoká druhová diverzita a vysoké abundance výskytu je předurčuje pro využití v biomonitoringu i výzkumu povrchových vod. Překážkou je náročná determinace, a proto se, oproti jiným skupinám zoobentosu, studiem čeledi Chironomidae zabývá mnohem méně studií. Metoda CPET, využívající sběr exuvií, má velký potenciál při biomonitoringu díky jednodušší determinaci. Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o...
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě fosilních pakomárů
Skurčáková, Anežka ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Bitušík, Peter (oponent)
Závěrečný stadiál poslední doby ledové - mladší dryas (12 650 - 11 500 cal yr BP) - je ze sedimentů evropských jezer relativně dobře popsaný, ve střední Evropě však studie, které by se zabývaly jeho průběhem, zcela chybí. Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem tento stadiál probíhal ve střední Evropě, a to na základě sedimentového profilu z Černého jezera na Šumavě. Ke klimatické rekonstrukci byly využity subfosilní zbytky pakomárů, pomocí kterých lze s využitím švýcarsko-norského modelu zrekonstruovat původní průměrnou červencovou teplotu. Provedena byla také geochemická analýza, která určila intenzitu eroze, úživnost jezera a jeho zdroje organických látek. Pro doplnění informací o povodí byla využita také pylová analýza. V sedimentu byly identifikovány tyto klimatické výkyvy: starší dryas (13 583 - 13 394 cal yr BP), Alleröd (13 394 - 12 383 cal yr BP), mladší dryas (12 383 - 11 394 cal yr BP) a raný holocén (11 394 - 11 138 cal yr BP). Nepodařilo se signifikantně prokázat přítomnost dvou fází mladšího dryasu, nicméně interpretace izotopického signálu naznačuje, že první polovina této chladné oscilace mohla být sušší. Rekonstruované teploty se pohybovaly v rozmezí od 8,30 až 10,31 řC. Průměrné hodnoty pro období staršího dryasu byly 8,92 řC, Allerödu 9,61 řC, mladšího dryasu 9,17 řC a...
|
|
|
Chironomidae acidifikovaných horských vod
Malá, Martina ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vondrák, Daniel (oponent)
Acidifikace sladkovodních ekosystémů vyvrcholila v 80. letech 20. století. Došlo k celkové změně chemismu povrchových vod, vymizení ryb a některých citlivých druhů zooplanktonu a zoobentosu. Od té doby se emise hlavních znečišťujících látek (SO2, NOX a NH3) výrazně snížily a začal probíhat proces zotavení (‚recovery') z acidifikace. Zejména biologická recovery probíhá velmi pomalu a není zcela jasné, zda se jedná o úplně reversibilní proces. Čeleď Chironomidae slouží jako velmi dobrý nástroj k hodnocení acidifikace a recovery, zejména díky jejich druhové senzitivitě, ale i toleranci k nízkému pH, koncentracím rozpuštěného O2, obsahu živin, schopnosti adaptace ke změnám potravní nabídky a celkově vysoké druhové adaptabilitě k náročným podmínkám. Potrava a koncentrace rozpuštěného O2 jsou pravděpodobně nejdůležitější faktory ovlivňující společenstvo pakomárů v povrchových vodách. Kosmopolitní výskyt, vysoká druhová diverzita a vysoké abundance výskytu je předurčuje pro využití v biomonitoringu i výzkumu povrchových vod. Překážkou je náročná determinace, a proto se, oproti jiným skupinám zoobentosu, studiem čeledi Chironomidae zabývá mnohem méně studií. Metoda CPET, využívající sběr exuvií, má velký potenciál při biomonitoringu díky jednodušší determinaci. Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o...
|
|
|
Disperzní a letová aktivita pakomárů stojatých vod (Diptera: Chironomidae)
VEBROVÁ, Lucie
V této práci nejprve shrnuji význam disperze pro jedince a populace včetně nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících jednotlivé fáze disperze, s důrazem na vodní hmyz obývající malé stojaté vody. Anglicky psaný rukopis vědeckého článku následně shrnuje kvantitativní studii krátkodobé a sezónní letové aktivity pakomárů (Chironomidae: Diptera) v pískovně Cep II v jižních Čechách. Práce přináší jeden z prvních ucelených pohledů na vliv počasí a sezonality na celkovou letovou aktivitu pakomárů, fenologii nejhojnějších druhů a rozdíly mezi suchozemskými a vodními druhy.
|
|
|
Sezónní změny makrozoobentosu Brněnské nádrže v průběhu manipulací s vodní hladinou
OPATŘIL, Jan
Na Brněnské přehradě v současnosti probíhá celá řada opatření zaměřených na celkové ozdravení prostředí s cílem především omezení výskytu sinicových vodních květů. Základním zásahem v tomto směru je snížení vodní hladiny v letech 2009-2010, kdy byla hladina snížena až o 9 m. Tímto zásahem se obnažila většina plochy dna a ve zbývajícím jezeře se zcela změnily kyslíkové poměry. Cílem mé práce je vyhodnocení změn v makrozoobentosu nádrže v reakci na tyto zásahy a opatření. Na vybraných profilech nádrže, zvolených s ohledem na stav vodní hladiny a hloubkových poměrů byly sezónně odebírány vzorky makrozoobentosu Ekmanovým drapákem. Vzorky byly odebírány na lokalitách Hráz, Střed, Litorál, Rakovec, Zouvalka, Rokle a Horní vzdutí. Paralelně se vzorkováním byly měřeny i vybrané parametry prostředí (teplota, O2 ) v epilimniu a hypolimniu. Odebrané vzorky byly promyty a zakonzervovány k pozdější determinaci a kvantifikaci v laboratoři. Veškeré odebrané vzorky makrozoobentosu jsem pro přehlednost rozdělil do tří skupin: Chironomidae, Oligochaeta a Ostatní. Výsledkem je grafické znázornění biomasy a density po lokalitách v jednotlivých rocích a jeho diskuze s abiotickými faktory.
|
host ::
RSS.